...
Zahraj své sny a vyzpívej svá přání...

Zadar, ale ne zadara!

8. června 2018 v 12:14 | Blytonka |  Ostatní
Kdo někdy hrál či zpíval v nějakém souboru, jistě dosvědčí, když vám řeknu, že občas je třeba někam vyjet, zasoutěžit si a ukázat se taky světu. Nejinak jsme to vyděli i my, tedy pěvecký sbor APS-VŠB TUO, když jsme počátkem roku podávali přihlášku na mezinárodní soutěž amatérských pěveckých sborů v chorvatském městě Zadar. Výlet je třeba, čerstvý vzduch taky, no a především je musíme naši zemičku pořádně reprezentovat!

Že jsme se nedali zahanbit a reprezentovali ze všech sil, prostě jak to jen šlo a seč nám síly stačily, o tom vypovídají také snímky v místním tisku, které vidíte níže. Po městě jsme poctivě chodili v našich oranžových sborových tričkách a s českou vlajkou hrdě vystavenou. Získali jsme nemalé příznivce mezi turisty i z tak vzdálených končin jako je Japonsko či Spojené státy.

Ale vás jakožto hrdé Čechy a Češky jistě zajímá, na jakémpak místě jsme to nakonec skončili, jaké ocenění jsme si připsali. Tak abych vás, milí fanoušci a vlastenci, uklidnilia - vybojovali jsme umístění ve stříbrném pásmu, a když jsme poté poslouchali závěrečné vystoupení vítězného sboru, co přijel až z Ameriky, museli jsme uznat, že si peněžní odměnu pro první místo odnesli zaslouženě. To víte, jak bychom také my Ostraváci, co se lopotíme studiem směrů ekonomických, přírodovědných, věd počítačových i jiných ještě záhadnějších, mohli přezpívat studenty, kteří, jak nám popsal mladý muž vítězného sboru, studují obory hudební a jistě se hudbou budou živit i v budoucnu.

Nu což, nechám teď tohoto lamentování, a raději načnu vyprávění z trochu jiného soudku. Věděli jste, že cesta do Chorvatska autobusem může stát okolo šedesáti tisíc korun? Já sice ne, ale po letošní soutěži na to jistě hned tak nezapomenu. Odmítavý postoj, který nám letos ukázala univerzita Báňská, je pro ni zcela nový, a dle všeho mezi univerzitami ojedinělý. O to více nás mrzí, že si my všichni zpěváci ještě pořádně připlatíme. Původní předpoklad celého sboru, tedy, že ubytování a stravu si zaplatíme my, a na dopravu přispěje univerzita, se zhroutil pod tíhou kruté reality v okamžiku, kdy se mělo do Zadaru vyjíždět. Doprava je finančně nečekaně jen a jen na nás a my, studenti a mladí absolventi, si bohužel asi na další možnosti reprezentování naší školy, města a vlasti, budeme muset ještě pořádně rozmyslet.

Přes to všechno jsme si možnost zpívat v nádherném chorvatském městě Zadaru náramně užili s naším dočasným dirigentem Jakubem Gabrielem Rajnochem, kterému tímto také skládám poklonu a velikánský dík. Jsme vesměs praví ostravští bojovníci a bojovnice a nádherné stříbrné pásmo nám za jisté finanční nepříjemnosti stojí!

Koncert u zpívajících varhanů

Oficiální soutěžní vystoupení

 

Absolventský koncert (2012)

22. června 2015 v 0:01 | Blytonka |  Klavírní
V roce 2012 jsem měla klavírní absolventský koncert - ZUŠ Sologubova v Ostravě :D. Tak zveřejňuji několik videí..
Ať se líbí!

  • G. Samartini: Sonáta B dur - 1. věta


  • M. Dvořák: Jazzová etuda F dur


  • D. Alexander: Spanish Intermezzo


  • F. Chopin: Preludium e moll


  • A. Dvořák: Silloueta


...tak to byla moje maličkost na mém absoulventském koncertě v roce 2012 - snad se líbilo :D

New Look

21. června 2015 v 21:30 | Blytonka |  Ostatní
Zdravíčko,
ke dni 21. 6. 2015 byl zaveden zcela nový vzhled - a to u příležitosti začátku prázdnin. Na ty se těším z mnoha důvodů, ale především, protože když jsem doma z Prahy, můžu si zahrát na klavír. Mám v plánu si najít a naučit se nějakou novou skladbičku. :D
 


Aktualizace

26. listopadu 2013 v 20:33 | Blytonka
Zdar, čtenáři!
Tak mi zase jednou napsal blog mailíka, že jsem jakási mrtvá, a tak že by mi blog radši zrušil, no a jestli prý nemám nic proti. Hell, NO! Opravdu jsem se s ním tak dlouho nepárala, nesepisovala a nedělala mu reklamu, jen aby mi ho někdo teď rušil! Začala jsem ho psát zhruba v době, kdy jsem nastupovala na gympl - do "páté" třídy, dalo by se říct. Teď je mi devatenáct, studuji geografii na Univerzitě Karlově v Praze a bydlím na koleji. Docela rozdíl, že =D?
Když jsem tady poslala svůj vůbec první článek, bylo to, protože jsem se zoufale snažila napodobovat své kolegy internetové pisálky fanfiction Harryho Pottera. Byla jsem hrdá na své literární dovednosti a zblázněná do světa fantasy...moment - to jsem i teď =D. Co se tedy změnilo? V zásadě nic, ani schopnosti, ani lenost mě, zdá se, neopusily. Jsme totiž nerozluční přátelé. Asi jako když mi někdo sáhne na špíčky na břiše a já si je obejmu oběma rukama a dětsky vyhrknu: "Moje!"
A než vás napadne se zeptat, ne, ani mé špíčky mě neopustily. Jak vás znám, opustili jste mě jen vy, drazí čtenáři. A dobře jste udělali! Komu by se taky chtělo čekat x let, až se nějaká nána rozhoupá a sedne za klávesnici! Kdepak, jsem si jistá, že taky už teď nikdo nechodí. Tím pádem se dá docela dobře tvrdit, že já, Blytonka, tvrdím samomluvou. Nebo alespoň samopisatelstvím.
No...kdybych se náhodou mýlila a někdo si tento článek přečetl, dejte mi, prosím vás, vědět alespoň nějakým žertovným komentářem. Můžete například napsat: Baf! a já se určitě leknu tak, že spadnu ze židle. (Pokud to baf opravdu napíšete, sledujte další komentáře, odepíšu vám svoji reakci =D.)
Toš se mějte, mí drazí přeživší neexistující čtenáři, a zase někdy naviděnou.
Vaše
Blytonka

Kapča č. 4

19. ledna 2008 v 19:32 | Blytonka |  Harry Potter za hranicemi času
Na konci kapitolky je sdělení, tak se jukněte =D .

Další články